Pravidelné otevřené setkání

Jak setkání probíhají?

Každé setkání je trochu jiné - záleží na tom, v jakém rozpoložení zrovna jsme, jaký den máme za sebou, co si s sebou neseme. Ale určitou strukturu držíme - aby bylo možné se uvolnit a vědět, co čekat. Samozřejmostí je dodržování principů a hranic setkání a jeho bezpečného prostoru.

Přicházíme takové, jaké zrovna jsme. Tiché, roztěkané, klidné, unavené, rozpovídané - všechno je v pořádku. Na začátku představuji principy setkání a poté nabízím prostor pro přepnutí z denního režimu do přítomnosti - jednoduchou dechovou techniku nebo krátkou práci s tělem, smysly. Vše je dobrovolné. 

Témata jednotlivých setkání většinou vycházejí z aktuálních potřeb a vyvstanou v samotném procesu skupiny, často už během úvodního naladění se na "tady a teď". Někdy mohou být daná/nabídnutá dopředu. Jsou to ale všechno témata, která se v našich životech opakovaně objevují a vzájemně propojují. Třeba emoce, hranice, laskavost k sobě, mateřství, partnerství, přátelství, sebehodnota, různé ztráty, přerody, rozchody, autenticita, životní tempo, vztah k mámě, k tátovi, vlastním dětem, vztah ke smrti a další. 

Součástí setkání jsou i různé techniky, imaginace a další aktivity založené na terapeutické zkušenosti a evidence-based přístupu.

V čem jsou tato setkávání jiná?

• Jsou opřená o terapeutické porozumění. Vím, jak držet hranice, jak bezpečně zacházet s emocemi, jak být přítomná třeba i v tichu.

• Nezacházejí do ezoteriky ani dogmat. Společně vytváříme prostor, kde není potřeba věřit v nic "navíc" (ale věřit můžete!)

• Je to (sebe)zkušenost. Není to kurz, lekce ani terapie s cílem léčit. Je to lidské potkání, které v atmosféře přijetí může být opravdu hluboké.
• Skrze zkušenosti a sdílení ostatních v sobě můžete skládat svůj příběh. Můžete si uvědomit, že něco máte podobně a něco naopak úplně jinak - a že obojí je v pořádku.